Srovnání četníků v seriálech Četnické humoresky a Četníci z Luhačovic

Po premiéře prvního dílu nového seriálu Četníci z Luhačovic se na našem facebooku objevily komentáře podivující se nad amatérským způsobem vyšetřování u četníků v Luhačovicích, zejméne ve srovnání s profesionálním přístupem v Četnických humoreskách. Proto nás, autory fanouškovských stránek seriálů, napadlo vytvořit srovnání četníků v obou seriálech.

Období seriálu

Jedním ze zásadních rozdílů mezi seriály je doba, kdy se jejich děj odehrává. Zatímco u Četnických humoresek se děj odehrává zejména v druhé polovině třicátých let (seriál končí obsazením československa fašistickým německem), Četníci z Luhačovic se odehrávají hned po skončení první světové války (zhruba po roce 1918). Už je časový odstup je zhruba 15 až 20 let.

Po skončení první světové války a založení československého státu bylo četnictvo značně narušeno. Mnoho původních rakousko-uherských četníků nebylo občany nového státu a celá řada jich opustila službu. Vzhledem k nedostatku četníků, byli na uvolněná místa nasazováni vojáci bez četnického výcviku s tím, že budou školeni až v průběhu služby. Tito vojáci pochopitelně neměli ani potřebné znalosti, ani zkušenosti a často neznali ani místo svého nového působiště.

Ve třicátých letech, kdy se odehrávají humoresky, již bylo četnictvo plně profesionální.  Do služby mohli nastoupit pouze češi nebo slováci – další národnosti žijící na území ČSR, jako rusíni na Podkarpatské Ukrajině, či maďaři žijící na Slovensku – nebyli k četnictvu přijímáni (tato skutečnost je i přímo v seriálu Četnické humoresky, kde v 25. díle Loupežník potkává vrchní strážmistr Arazím svého spolubojovníka z legií, Gavrila Gorbu. Přestože oba byli zkušení a vyznamenaní bojovníci z legií, Arazím byl jako čech bez problémů přijat k četnictvu, Gavrilo jako rusín byl odmítnut a bída ho dohnala až k tomu, že se stal loupežníkem). Před nástupem na stanici vystudoval každý nový četník školu, velitelé stanic pak studovali ještě důstojnickou školu.

Poválečná doba a vrchol první republiky

Dalším zajímavým srovnáním je situace v Československu. Po první světové válce měla většina mužů v produktivním věku válečné zkušenosti. Uměli ovládat střelné zbraně a dokázali zabíjet. Mezi lidmi bylo velké množství zbraní, které si vojáci přivezli z války. Mnoho lidí nemělo práci, byl poválečný nedostatek jídla a řada lidí, zejména rakušáků, nebyla zrovna nadšená z vyhlášení nezávislého státu. Být četníkem v této době bylo velmi rizikové povolání.

V třicátých letech již byla situace jiná. Československý stát byl (až do Mnichovské dohody) pevným a silným státem, jemuž se dařilo vymáhat právo a spravedlnost. Četník za první republiky bylo respektované a prestižní zaměstnání a jako takové, si mohlo vybírat z velkého množství uchazečů ty nejlepší.

Četnická stanice versus četnická pátrací stanice

Luhačovická stanice je běžnou četnickou stanicí na malém městě. Místní četníci jsou určeni k udržování pořádku a řešení méně závažné kriminality. 

Brněnská pátrací stanice je naproti tomu specializovaným útvarem, určeným zejména pro vyšetřování trestných činů. Pátračky řeší trestné činy s vyšší způsobenou škodou, nebezpečností (vraždy, loupeže) či složitější činy. Každá pátrací stanice má vybavení a vyškolené příslušníky pro daktyloskopii (otisky prstů), fotografii, má služebního psa, motocykl, automobil… Na pátrací stanice jsou přijímáni pouze zkušení četníci kteří prošli službou na běžné četnické stanici a „mají schopnosti potřebné pro kvalitní výkon pátrací služby„. Dalo by se říci, že pátračky jsou elitními útvary, které si vybírají ty nejschopnější četníky ze stanic. Na celé Moravě bylo pouze osm pátracích stanic, a to v Brně, Jihlavě, Moravské Ostravě, Novém Jičíně, Olomouci, Opavě, Uherském Hradišti a ve Znojmě.

Závěrem lze tedy, alespoň podle našeho názoru říci, že oba seriály, ačkoli mají shodné téma četníků, se zásadně liší jak v době, tak i prostředí, kde se odehrávají. A ani u jednoho se nám nezdá, že by doba či prostředí bylo nějak zkresléné. Je prostě vždy jiné. Ostatně, tak to i popsal v rozhovoru autor scénáře Četníků z Luhačovic, Petr Bok: „Primárně se jedná o jinou dobu, o jiné příběhy. Jediné, co oba seriály spojuje, je četnické prostředí.“.



Komentáře

Zatím nekomentováno

Přidat komentář

Hledat

Facebook & Google+