Rozhovor s kostýmním výtvarníkem Jánem Kocmanem
4.1.2017 Rozhovory nekomentováno
Kostýmy pro seriál Četníci z Luhačovic vymýšlel, navrhoval a připravoval Ján Kocman. A protože se v seriálu vyskytuje na 250 postav, bylo třeba připravit neuvěřitelných jeden a půl tisíce kostýmů. Někdy, jak sám říká, mu prošlo rukama až 150 kostýmů denně.
Kolik kostýmů se pro natáčení Četníků z Luhačovic použilo?
Co přípravě kostýmů předcházelo?
Období a region, ve kterém se děj odehrává, jsem musel velmi dobře nastudovat, bádal jsem i v archivu. Objevil jsem například Rudolfa Brunera Dvořáka, českého fotografa, který dokumentoval Luhačovice právě v době, kdy se Četníci z Luhačovic odehrávají. Vyšly mu nějaké monografie, z těch jsem čerpal informace, stejně jako z dalších archívních materiálů. Samozřejmě si jsem vědom některých odchylek od reality. Ale to je při filmu běžné, protože nevychází z reality. Jedná se o fikci, je to stejné jako v divadle. S divákem je uzavřena dohoda. On ví, že to není reálné, ale působí to tak.
A co uniformy Četníků z Luhačovic? Herci říkali, že nejsou úplně pohodlné.
Upřímně, neznám vojáka, který by rád nosil uniformu. Ony jsou praktické, ale nepohodlné a nepříjemné. Jejich střih postavu doslova nutí, aby byla stále vzpřímená. Materiál, ze kterého jsme uniformy pro natáčení šili, musel dlouho vydržet a nebyl příjemný na tělo, jednalo se o čistou vlnu. Uniforma má svoji racionalitu a výtvarník nemůže být tolik kreativní. Musí být přesný a ta přesnost nás může v jisté chvíli zradit. Měli jsme odborného konzultanta, pana Radka Galaše, se kterým jsme se radili.
Například herec Pavel Zedníček oblékl během natáčení několik typů uniforem…
Pro diváka, který se o tuto dobu trošku zajímá, bude velmi zajímavé vidět, že se v jednom dílu staré rakouské uniformy mění za nové československé. Rakouská je příjemnější, více patinovaná, obnošená. Není navíc podšívaná, materiál je tenčí, a tak v ní není takové teplo. I střihově je trochu jinak dělaná, límec tolik neškrábe a člověk v ní není tolik upnutý. Co se týká těch československých uniforem, museli si vojáci dávat podvlékačky. V dnešní době je to jinak, už na to nejsme zvyklí. A použitý materiál není na tělo moc příjemný, hodně kouše. Je to čistá vlna. I v takových teplech, jaké byly v létě, museli mít herci podvlíkačky a vydržet v nich celý den. Obdivuji je, že to zvládli. Robert Hájek a Martin Donutil jsou v tomto velmi disciplinovaní a pokorní herci. Hájek to dokonce dotáhl tak daleko, že na place upravoval kolegy, aby měli kostýmy tak, jak mají být. Když tam nikdo z našeho týmu nebyl, měli jsme v Robertovi velmi dobrého zástupce.
Podíleli se někteří herci na tvorbě svých kostýmů?
Samozřejmě. Velmi dobře se vytvářely kostýmy třeba pro Danu Morávkovou. Ona je velká profesionálka. Je velmi disciplinovaná a přicházela s vlastními nápady a vizemi, jak by mohly její kostýmy vypadat. Mnohdy jsme je ještě v maskérně dolaďovali, aby záhy přišla na plac úplně dokonalá.
Komentáře
Zatím nekomentováno